Tento rok jsme opět uspořádali pro naše dětské členy letní soustředění na horolezecké chatě v Písku, tentokráte již 4 ročník. Pro účastníky, kteří s námi nejedou poprvé, se jednalo o známé prostředí se známými trenéry. Opět jsme také spojili kemp s kamarády z SPSVD Jistebnice. Letošního kempu se účastnilo 21 dětí z klubu SPSVD Jistebnice a z Čistého sportu. I po odečtení rodinných příslušníků hlavního trenéra a organizátora se jedná o hojnou účast.
Letošní kemp byl tématicky zaměřen na země, ve kterých se odehrávají různé, více nebo méně známé, závody. Tomu byla přizpůsobena i strava a program. Každý den jsme tak zahájili krátkým seznámením se slovní zásobou (pozdrav, poděkování apod.) a některá slova jako například havajské „kuke“ (kuchař) a „mahalo“ (děkuji) s námi zůstaly po celý kemp. Náročnější věty typu „Kuchař jede na kole“ naše jazýčky potrápily, ale byly bohužel poměrně rychle zapomenuty.
Na kempu jsme se věnovali cyklistice, ať už pilování techniky, nebo zvyšování fyzické kondice poznáváním okolí města Písku nebo kombinováním obojího při sjíždění trailů v okolí a opakovaným výjezdem pro další jízdu. Pokud nám počasí nedovolilo trénovat na kole, trénovali jsme např. trpělivost stavěním věží z různých materiálů (špagety, marshmallow apod.) a tím naplnili téma Francie, zakončeným filmovým dokumentem o Tour de France. Dále například již zmíněný Havaji zasvěcený den byl pak završen zajímavou přednáškou Ivana Rybaříka o jeho účasti na Ironman 2022 v Koně.
Jinak BikeCamp splňoval atributy běžného tábora jako je ranní rozcvička, služby v kuchyni nebo nástupy. K tomu jsme do programu přidali šipkovanou, saunu s ledovým bazénkem, přístupným a využívaným po celý týden, nebo stezku odvahy, se kterou nám přišli pomoci kamarádi z Písku, kteří donesli i vlastní masky. Škoda, že naši snahu o co největší bezpečnou hrůzu zhatilo jedno ze strašidel, které sice pečlivě zahalilo svoji tvář, bylo však ale prozrazeno svými nezahalenými potetovanými koleny. Ale získáváme zkušenosti, byla to stezka odvahy po delší době, příště to bude lepší.
Kemp jsme zakončili olympiádou, kdy si každý účastník vybral jednu zemi, za kterou bude závodit. Díky nadšenému a zapálenému komentátorovi Ivanovi, který nabudil děti k fandění, se pokřiky „Uganda“ nebo názvy dalších zemí nesly nad městem Písek, jinak celkem poklidným. Večer pak proběhlo vyhodnocení olympiády a celého kempu, prodloužená večerka a příprava na sobotní odjezd.
S velkou radostí organizační tým v sobotu konstatoval, že kemp proběhl bez vážných úrazů (drobné oděrky nepočítaje), kromě organizátorů, poštípaných od „včeliček“, které však na děti nejdou. Pozitivně jsme také kvitovali, že se děti nikterak zásadně nedožadovaly mobilních telefonů, které na začátku kempu dobrovolně všechny odevzdaly do úschovy. V upršeném sobotním dopoledni jsme chatu vyklidili, uklidili a rozjeli se do svých domovů na víkendový odpočinek po náročném týdnu.
